Právě zmiňovanou nadějnou budoucnost vidí dramaturgové divadelní flóry v projektu Power of Visegrad Dance. Jeho nultý ročník se stal velkou podívanou pro diváky i zástupce divadelních festivalů. Pod vedením Jana Žůrka, zástupce olomouckého Divadla Konvikt, který je producentem celého projektu, zahájila festival premiéra divadelního představení Power Power Dance v režii Josefa Vlka.
Na programu byly také hry významného současného divadelního režiséra Jana Mikuláška. Diváci mohli shlédnout retrospektivu dění dvacátého století např. v inscenacích Gottland či Europeana.
Třetí a poslední sekcí celého festivalu bylo ohlédnutí se za tvorbou Divadla Komedie. Zařazení do programu bylo bráno jako rozloučení se s jednou z nejvyprofilovanějších českých divadelních scén, která se může pyšnit cenou Alfréda Radoka za nejlepší Divadlo roku 2011. Návštěvníky festivalu nadchlo např. představení Goebbels/Baarová režiséra Dušana D. Pařízka.
Celá dramaturgie šestnáctého ročníku Divadelní Flóry se významně lišila od předcházejících svým rozdělením do pouhých tří ucelených sekcí. Do programu bylo letos zapojeno také kino Metropol s 3D projekcí filmu Pina. Ke spolupráci byl přizván i Český Rozhlas Olomouc s programem rozhlasových adaptací dramatických textů.
I přesto, že sály byly většinou vyprodané, postrádala atmosféra jisté „festivalové kouzlo“. Příčinou mohla být absence „meeting pointu“. Divadelní šapitó sice nabízelo zajímavé programy (besedy, DJ show), ale svou polohou nevybízelo k sdružování se a diskutování nad právě proběhlými představeními. Diváci se většinou vytratili do místních kaváren po celém centru Olomouce.
Divadelní Flóra ovšem může slavit úspěch. Výborná dramaturgie nabídla téměř šedesát představení, včetně premiérových titulů a ani po finanční stránce se festivalu nevedlo špatně. Můžeme se tedy těšit na další ročník divadelního svátku v Olomouci a na úspěšné pokračování projektu Power of Visegrad Dance.